První šifra v podobě hudební podobě nám docvakla okamžitě jak jsme uviděli text. S druhou šifrou to bylo horší a strávili jsme nad ní poměrně hodně času, náš perfekcionismus (v napojení čar) se ukázal jako nadbytečný. Další šifra nám nedělala větší potíže (až na velikost jednotlivých obrázku, která nás mátla), u galerie potěšilo pití s třešničkou a samotná galerie byla v zásadě jednoduchá jen to rozpoznávání písmen v našem týmu pokulhávalo. Na Košínové jsme strávili podstatnou část dne, nejvíc irituící byl fakt, že všichni odcházeli tak rychle a my tam sedíme už druhou hodinu až jsme si začínali dělat starosti, abychom se dostali do terénní části, ale ve chvíli, kdy se začalo objevovat PARK... tak jsme zakusili pocit výrazného zadostiučinění. Další šifru jsme vyřešili stylem podívám se a vidím a radovali se, že se konečně podíváme do terénu (i když viděli jsme rozcestí Sýpky, nikoliv Písky :D), to už ale byly skoro tři hodiny. V autobuse pak nastal spor, na které zastávce vystoupit (ne, určitě je ve vesnici ještě jedna zastávka), když to jsme pak na zastávce Klarisky uviděli rozcestník s písky, byl nám náš omyl se sýpkami zcela jasný :-D
Dál už nám to šlo hladce (kouknu a vidím), jen nám chyběl podstatný čas, ztracený na šifrách 2 a 4. Takže k šifře 10 jsme se dostali v 17:45 a vyřešili ji až v autobuse cestou do Brna. Tenhle ročník nás potěšil, protože narozdíl od minulého jsme došli až do terénní části. Trasu vybrali orgové dobře, zvláště tu mimo Brno.